Vítejte na stránkách firmy Minoret s.r.o.
Minoret s.r.o. – chráněná dílna je firma s dlouholetou tradicí.
Firma Minoret od svého založení v r. 2000 zaměstnává převážně zdravotně postižené.
Ve vlastních výrobních prostorách v Žatci pracuje v současné době 67 zaměstnanců a ztoho 65 handicapovaných.
Od počátku prošla výroba několika zásadními změnami až se v roce 2006 zaměřila na lehkou strojní výrobu,
dále na drobné kompletační práce, balení výrobků, sestavování prvků pro elektrotechnický průmysl apod.
Tyto výrobní činnosti jsou stěžejní do současnosti.
Přepočtený počet zdravotně postižených zaměstnanců máme vyšší než 50, tj. v dlouhodobém průměru přes 90%.
Minoret s.r.o. vznikla v roce 2005 ze společnosti Chráněná dílna s.r.o. a převzela její kompletní výrobní činnost.
Ta byla z počátku zaměřena především na loupání brambor, v roce 2005 ale společnost rozšířila své výrobní aktivity
Chráněná dílna
DEFINICE:
Dle ustanovení § 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších změn a doplňků je chráněnou pracovní dílnou pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném stavu (k výkladu tohoto pojmu viz níže) zaměstnáno nejméně 60% zaměstnanců.
OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM je pak dle ust. § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. fyzická osoba, která je
a) orgánem sociálního zabezpečení uznána plně invalidní – osoba s těžším zdravotním postižením,
b) orgánem sociálního zabezpečení uznána částečně invalidní,
c) rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznána zdravotně znevýhodněnou.
Co Vám můžeme nabídnout navíc nákupem produktů přes chráněnou pracovní dílnu?
Náhradní plnění je jednou z alternativ, jak splnit požadavek daný ustanovením § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších změn a doplňků, které nařizuje zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru povinnězaměstnat z celkového počtu zaměstnanců 4% povinný podíl občanů se ZPS.
V případě, že zaměstnavatel tento povinný podíl nesplní zaměstnáváním výše uvedeného potřebného počtu zaměstnanců v pracovním poměru, má možnost povinný podíl splnit
b) náhradním plněním, tedy odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením,47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností 48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu (tato možnost však není dána zaměstnavatelům, jež jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem),
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
Pokud sami nezaměstnáváte potřebný počet zaměstnanců se zdravotním postižením a chcete se vyhnout povinnosti dané ustanovením § 81 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., tedy povinnosti odvodu do státního rozpočtu, můžete tuto povinnost splnit jednoduše odebráním výrobků nebo služeb od chráněných pracovních dílen, tedy například od naší společnosti.
JAK SPRÁVNĚ VYPOČÍST PRŮMĚRNÝ ROČNÍ PŘEPOČTENÝ POČET ZAMĚSTNANCŮ?
Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (započítáváni jsou pouze zaměstnanci v pracovním poměru), jehož výpočet je dán vzorcem dle níže uvedeného ustanovení § 15 Vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších změn a doplňků:
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,
e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
V důsledku novelizace právní úpravy této oblasti zákonem č. 435/2004 Sb., jímž byl zrušen zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, jsou nově do přepočteného stavu zahrnovány rovněž osoby, jejichž pracovní poměr vznikl volbou, či jmenováním, přičemž do odpracované doby se zahrnují též přesčasové hodiny a do neodpracované doby doba placeného ošetřování člena rodiny.
Chráněná pracovní dílna firmy Minoret s.r.o. k poskytuje všem svým odběratelům následující doklad o náhradním plnění:
POZOR!
Pro účely zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu se do povinného podílu započítává každý zaměstnanec se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, tedy občan, jenž byl orgánem sociálního zabezpečení uznán plně invalidním,třikrát.
Náhradní plnění
Jsme poskytovatel náhradního plnění,nabízíme volné objemy pro rok 2013 až do výše 35 mil.kč.Dále nabízíme volné kapacity ke spolupráci a kooperaci.
Dosud platné znění zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a vyhlášky č. 518/2004 Sb. ukládají zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením (osoby se ZP).Osobou se ZP je osoba, která byla podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. rozhodnutím místně příslušného úřadu práce uznána „osobou zdravotně znevýhodněnou“ nebo osoba, která byla orgánem sociálního zabezpečení uznána osobou plně nebo částečně invalidní. Pojem náhradní plnění je běžně užíván, ale nikde v zákoně ho nenajdete.
Kalkulačka náhradního plnění
Nakoupí-li naopak zaměstnavatel zboží a služby jako náhradní plnění, uspoří až 35 % pořizovací ceny výrobků nebo služeb, zakoupených jako náhradní plnění (podrobnosti jsou uvedeny v návodu k obsluze Kalkulačky náhradního plnění). Způsob výpočtu výše odvodu do státního rozpočtu podle bodu c. i výše náhradního plnění podle bodu b. upravuje vyhláška č. 518/2004 Sb.
Vlastní výpočet i příklady jsou poměrně složité – proto Vám nabízíme možnost využitíKalkulačky náhradního plnění. Jednoduše získáte hodnotu finanční výše odvodů i výše náhradního plnění, a vyberete si pro Vás výhodnější možnost.
Pokud budete mít jakékoliv dotazy či nejasnosti, zavolejte nám na bezplatnou linku 800 900 455 nebo napište na nahradni.plneni@vdimeta.cz – Vaše dotazy Vám rádi zodpovíme.
Upozorňujeme na změny v podmínkách náhradního plnění platné od 1. 1. 2012. Chcete ušetřit také v roce 2012?
Více o změnách náhradního plnění »
Co pojem „náhradní plnění“ znamená?
dle § 81, odst. 2, písm. a) až c) zaměstnavatelé splní svoji povinnost 1 ze 3 způsobů nebo jejich kombinací:
zaměstnáním v pracovním poměru (tj. přijetím osob se ZP do pracovního poměru)
odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců, které jsou osobami se ZP, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům
odvodem do státního rozpočtu
Náhradním plněním je bod b.
Každý zaměstnavatel, který má zákonnou povinnost zaměstnávat stanovený počet osob se ZP, je může zaměstnat sám (dle bodu a) nebo prostřednictvím firmy, která zaměstnává více než 50 % osob se ZP (dle bodu b) a je ze zákona oprávněna poskytovat „náhradní plnění“. Jestliže zaměstnavatel od této firmy odebírá výrobky nebo služby, dává v ní zaměstnaným osobám se ZP práci a zaměstnává je tedy nepřímo (náhradním způsobem).
Zaměstnavatelé by měli využít (v rámci úspory financí) způsobu dle bodů a, b – smyslem zákona totiž není plnit státní rozpočet financemi, ale podpořit zaměstnávání osob se ZP. Proto jsou odvody (dle bodu c) sankcí a pro zaměstnavatele jsou (oproti NP) finančně nevýhodné.
Kontaktujte nás
Lenka Šipošová
Minoret s.r.o.
Studentská 1336
43801 Žatec
IČ: 25410342
DIČ: CZ25410342
číslo účtu: 220990106/0106 měna Kč
IBAN: CZ2506000000000220990106
číslo účtu: 152994075/0600 měna Kč
IBAN: CZ5206000000000152994075
číslo účtu: 220990253/0600 měna Kč
IBAN: CZ3306000000000220990253
číslo účtu: 220990106/0600 měna EUR
IBAN: CZ2506000000000220990106
Kontaktujte nás
Pavel Šipoš
Viliam Šipoš
Lenka Šipošová
Minoret s.r.o.
Studentská 1336
43801 Žatec
IČ: 25410342
DIČ: CZ25410342
číslo účtu: 220990106/0106 měna Kč
IBAN: CZ2506000000000220990106
číslo účtu: 152994075/0600 měna Kč
IBAN: CZ5206000000000152994075
číslo účtu: 220990253/0600 měna Kč
IBAN: CZ3306000000000220990253
číslo účtu: 220990106/0600 měna EUR
IBAN: CZ2506000000000220990106
Kontaktujte nás
Pavel Šipoš
Viliam Šipoš
Lenka Šipošová
Minoret s.r.o.
Studentská 1336
43801 Žatec
IČ: 25410342
DIČ: CZ25410342
číslo účtu: 220990106/0106 měna Kč
IBAN: CZ2506000000000220990106
číslo účtu: 152994075/0600 měna Kč
IBAN: CZ5206000000000152994075
číslo účtu: 220990253/0600 měna Kč
IBAN: CZ3306000000000220990253
číslo účtu: 220990106/0600 měna EUR
IBAN: CZ2506000000000220990106