CHRÁNĚNÁ DÍLNA

 DEFINICE:

Dle ustanovení § 76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších změn a doplňků je chráněnou pracovní dílnou pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném stavu (k výkladu tohoto pojmu viz níže) zaměstnáno nejméně 60% zaměstnanců.

OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM je pak dle ust. § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. fyzická osoba, která je

a)       orgánem sociálního zabezpečení uznána plně invalidní – osoba s těžším zdravotním postižením,

b)       orgánem sociálního zabezpečení uznána částečně invalidní,

c)       rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznána zdravotně znevýhodněnou.

Co Vám můžeme nabídnout navíc nákupem produktů přes chráněnou pracovní dílnu?

Náhradní plnění je jednou z alternativ, jak splnit požadavek daný ustanovením § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších změn a doplňků, které nařizuje zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru povinnězaměstnat z celkového počtu zaměstnanců 4% povinný podíl občanů se ZPS.

V případě, že zaměstnavatel tento povinný podíl nesplní zaměstnáváním výše uvedeného potřebného počtu zaměstnanců v pracovním poměru, má možnost povinný podíl splnit

b) náhradním plněním, tedy odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením,47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností 48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo   zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu (tato možnost však není dána zaměstnavatelům, jež jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem),

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

Pokud sami nezaměstnáváte potřebný počet zaměstnanců se zdravotním postižením a chcete se vyhnout povinnosti dané ustanovením § 81 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., tedy povinnosti odvodu do státního rozpočtu, můžete tuto povinnost splnit jednoduše odebráním výrobků nebo služeb od chráněných pracovních dílen, tedy například od naší společnosti.

JAK SPRÁVNĚ VYPOČÍST PRŮMĚRNÝ ROČNÍ PŘEPOČTENÝ POČET ZAMĚSTNANCŮ?

Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců (započítáváni jsou pouze zaměstnanci v pracovním poměru), jehož výpočet je dán vzorcem dle níže uvedeného ustanovení § 15 Vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších změn a doplňků:

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,

b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,

c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,

d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy,

e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny,

a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

V důsledku novelizace právní úpravy této oblasti zákonem č. 435/2004 Sb., jímž byl zrušen zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, jsou nově do přepočteného stavu zahrnovány rovněž osoby, jejichž pracovní poměr vznikl volbou, či jmenováním, přičemž do odpracované doby se zahrnují též přesčasové hodiny a do neodpracované doby doba placeného ošetřování člena rodiny.

Chráněná pracovní dílna firmy Minoret s.r.o. k poskytuje všem svým odběratelům následující doklad o náhradním plnění:


 

 Zaměstnavatel

Název:                    Sídlo:                                                IČ:  185 33 701

Minoret s.r.o.        Studentská 1336,                     

Žatec, PSČ 438 01

 

Pavel Šipoš


POZOR!

Pro účely zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností ve výši povinného podílu se do povinného podílu započítává každý zaměstnanec se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, tedy občan, jenž byl orgánem sociálního zabezpečení uznán plně invalidním,třikrát.

 

Fotogalerie: Chráněná dílna

Tato fotogalerie je prázdná.